středa 20. července 2016

Kajak Perception Prodigy XS pro děti a dorost



Dětský kajak Prodigy XS je nejmladší přírůstek do rodiny juniorských kajaků firmy Perception. Měli jsme možnost ho testovat na poměrně velké skupině dětí, a nejen dětí, od 4 do 13 roků. Na první pohled se jedná o klasický turistický kajak vycházející z mořského kajaku. Ale oproti klasickému seakajaku má plošší dno a kratší délku, takže je snáze manévrovatelný. K tomu velkou měrou přispívá i nízká hmotnost, (12kg) tu ocenily i maminky na břehu. 

Děti které seděli v kajaku poprvé dokázali většinou po chvilce zkoušení držet směr, což je většinou kámen úrazu při začátcích na kajaku. Límec i sedačka je přizpůsobená malým vodákům, zádová opěrka je jednoduchá a polstrovaná stejně jako sedačka a oblast kontaktu stehen. Celý kokpit působí solidním dojmem, takže se dá čekat dlouhá životnost.

Plastové nožní opěrky na kolejnicích se dají snadno nastavit.









Při eventuálním vícedenním výletu, se dá naložit bagáž do zádě a malý lodní pytel se vejde i do špičky. Někdo může namítat, že lodi schází suchá komora, ale ta by zase zvýšila hmotnost ( i cenu) a proti potopení má Prodigy XS pěnový šprajc, případě se lze dovybavit nafukovacím vakem proti potopení, nebo mičudou. Kromě rychlosti a ovladatelnosti jsme testovali i stabilitu, i ta dopadla na výbornou, dokonce i když jsme Prodigy XS přetížily XL jezdcem (84kg!), nárůst vratkosti se nekonal. Ale po pár záběrech v předklonu se kajak změnil v ponorku.


I ve vlnkách a větru drží směr a nemá tendenci se přetáčet a díky štíhlému profilu okolo kolen se děti při pádlování nebouchají do loktů nebo rukou. Loďku zkoušeli děti malé i velké, už 4 letí šikovní, špunti se na ní dokážou projet když chtějí, ale optimální rozmezí bude zhruba od 7-8 až tak do 14-15let. Podle váhy a typu pádlování. Děti tak dostanou do ruky dětský seakajak se kterým si užijí spoustu zábavy a ještě se při tom snadno naučí správně pádlovat.

Prodigy XS dobře zapadne do seakajakové skupiny i na turistiku po řekách. Na kličkování mezi kameny např. na spodní Sázavě to nebude ideální kajak, ale na klasickou turistiku parádní loď. A kvalitní plast který firma Perception používá je zárukou, že tenhle kajak bude dobře sloužit řadě generací mladých vodáků. K vyzkoušení v půjčovně BOATPARK.

Délka:305 cm
Šířka: 58 cm
Hmotnost: 12 kg
Max. nosnost: 68 kg

Kosatka


 
Vzhůru na výpravu
I v partě jede svižně
V pohodě a s jistotou 

pondělí 15. února 2016

Pádlo Werner Stikine

Pádlo Stikine amerického výrobce Werner je určeno především na divokou vodu. Využití má od turistiky, extrémních sjezdů po rodeo na divoké vodě (záleží jen, jakou zvolíte délku pádla). Několikrát jsem ho využila i na jednodenní seakajakářské výlety a bylo naprosto bezproblémové.
Norway 2014 @Filippo Brunetti
  Materiál pádla je především karbon, kevlar, skleněné vlákno a list je dutý s pěnovým
  
Norway 2014 @Filippo Brunetti
jádrem.  Zajímavostí jsou vysoce odolné dynelové hrany. Karbonová pádla bývají volena především kvůli jejich minimální možné hmotnosti a pevnosti materiálu. Mám Stikine již víc než šest let a je neuvěřitelné, co všechno vydrželo a jak vypadá na to, že jsem celých šest let nepoužila ani na ježdění na kanále jiné pádlo. Přežilo řádek pořádných Norských vodopádů a bouchnutí do skály nebo žerdí do kokpitu, běžnou bouchačku na kanále, několikrát kamenitou jarní Korziku s lehkými vzpříčeními a samostatně si proplavalo pár slušných peřejí. Ťukám do stolu, protože nic není nesmrtelné, ale pořád drží perfektně.

Teva X Games
    Velikým a zásadním rozdílem od jiných pádel je menší velikost listu, která skvěle nahrává hlavně holkám. Protože většinou nemáme tolik sil nazbyt, abychom rvali každým záběrem obrovský list vodou, je Stikine výborné řešení. Tento rys ocení každá slečna hlavně ve chvílích, kdy je potřeba udělat pár silných záběru z nulové nebo menší rychlosti, nad skokem, vodopádem nebo při výjezdu z malého vracáku – velký list by v těchto situacích mohl snadno způsobit nedotažené záběry nebo ne úplně plynulé protahování vodou.
     Pádlo má vyvážený tvar listu. Především kolmý záběr je třeba vést pod specifickým úhlem pro tento typ wernerů, možná jiným než na jaký jste zvyklí z jiného pádla. Na efektivitě záběru tento fakt neubírá, právě naopak, je snadné pádlovat, i když si chce člověk trochu odpočinout a malinko to šidit. Vzpomínám si, že zpočátku při přechodu z jiného pádla jsem měla pocit, že mi list při úplně kolmém záběru trochu vibruje.  Zvyknout si ale na tuto drobnou odlišnost úhlu záběru je otázka jednoho dvou ježdění a pak už nebudete chtít jiné. I při ladění esovitých záběrů se totiž pádlo moc hezky a bezproblémově protahuje vodou a není náročné si se záběry hezky pohrát.
Soca 2013 @Filippo Brunetti
    Podtrženo, sečteno - pádlo můžu z mnohaleté dobré zkušenosti rozhodně doporučit všem holkám i menším mužům na divokou vodu jako odolnou a spolehlivou součást výbavy. Nudit se s ním nebudete, vydrží, dokud neuplave a pádlování půjde jen snáz a hladčeji ;)
Ahoj na vodě!

Bety Brabcová

Foto: Filippo Brunetti

středa 13. ledna 2016

Zimní kurzy eskymování

Několikátou sezónu pořádáme zimní kurzy eskymování, již v tradičním termínu každou středu od 20:00 do 21:00. Eskymovat začínáme s nástupem měsíce listopadu a končíme s koncem března. V případě přesažení základní kapacity je možnost navýšení drah (dle možností bazénu). Pokud by vám termín nevyhovoval je možné využít takzvaného „eskymování na přání“, kdy lekce proběhne ve vámi zvolený termín a čas (samozřejmě v případě, že jsou na bazénu volné dráhy k pronajmutí).


Na hodině eskymování najde vyžití úplně každý. Pro ty, co se chtějí něco přiučit nabízíme eskymování pod dohledem zkušeného instruktora, který vám celou techniku eskymáckého obratu náležitě vysvětlí, opraví vám chyby a pomůže vám, tak abyste co nejdříve zvedali.

 

Pro náročnější nabízíme i možnost výuky netradičních technik eskymování či rodeových figur. Začátečníkům zase poradíme s držením pádla, správnou technikou pádlování a vším, co je pro začátek třeba znát a umět. Snažíme se odnaučit strach z potopení a setrvání pod hladinou bazénu, který brzdí proces učení.


Pokud již eskymovat umíte a chcete se jen procvičit, nebo vás bude učit zvedat kamarád, může lekce navštěvovat také. Pak se jedná o takzvané samostatné eskymování, kde je cena lekce nižší oproti eskymování s instruktorem.Ceník jednotlivých možností naleznete zde.

Pokud nemáte výbavu tak vám ji rádi zapůjčíme loď, pádlo i špricdeku, nebo si svou loď můžete ponechat uskladněnou na bazénu.

Na eskymování následně v letních měsících navazuje vodácká škola, kde si můžete osvojit techniku jízdy na hladké i divoké vodě. Naučíte se číst vodu a využít jejích možností. Více o vodácké škole najdete zde.

Na eskymování i ve vodácké škole vám zapůjčíme kvalitní vybavení. Posadíme vás do lodí značky Liquidlogic, Dagger, Spade Kayakas či Zet Kayakas. Do ruky vám dáme pádlo od značky Werner. Navíc každý účastník kurzu eskymování (myšleno eskymování s instruktorem) či vodácké školy má možnost si zakoupit nové vybavení se slevou, více se dozvíte zde.


neděle 19. ledna 2014

FINAL EDIT 2013

Vyvěšuji zde video jako shrnutí loňské sezóny. Doufám, že se bude líbit, a jelikož jsem nebyl nikdy moc velký slohový pisálek, tak zde je a užijte si ho!

neděle 5. ledna 2014

Techové vázání G3 Onyx

Když před pár lety skončil patent Dynafitu na techové vázání, bylo jasné, že se této myšlenky bezrámové konstrukce chodícího vázání chytnou další firmy. Jednou z nich je i kanadská firma G3, která měla do té doby bohaté zkušenosti s výrobou vázání na telemark.

Jelikož jsem na pár videích viděl co všechno techové vázání vydrží a vlastnil jsem stařičkého Dynafita, s nadšením jsem uvítal možnost celosezonního testování G3 ONYX. Musím přiznat, že při prvním pohledu ve mně moc důvěry nevzbuzoval. Na můj vkus příliš mnoho plastu, který bych mohl urvat. No nic, darovanému koni na zuby nekoukej a montni si ho na lyže, řekl jsem si.
Vázání se přišroubovává na montážní podložky, což umožňuje použít jedno vázání na více párů lyží, a také posouvání středu boty po lyži ve třech pozicích – o 0,75 mm dopředu a 0,75 mm dozadu. To sice není mnoho, ale určitě příjemná možnost. Sám jsem využil možnost posunu vázání o kousek dozadu – byť jen o třičtvrtě centimetru, ale bylo to znát.
Tyto dvě věci jsou sice příjemné, ale tou nejzásadnější věcí, proč já jsem si tohle vázaní zamiloval, je možnost přepnout ze sjezdového modu do chůze bez toho, aby se člověk vypnul z lyže. Stačí jen zmáčknout páčku vzadu na patce hůlkou, celá pata se posune dozadu a člověk může jít. Naprosto jednoduché.
Na druhou stranu, co mě občas na prudkých svazích přivádělo k šílenství je zacvakávání se do vázání. Konkrétně to, že špička vázání se musí zmáčknout, aby se otevřeli čelisti. To je normální, ale nechápu, z jakého důvodu musím pořad špičku vázání držet. Ve chvíli, kdy ji pustím, čelisti vázání se znovu scvaknou. To na komfortu nástupu hodně ubírá body, ale nakonec jsem se vždy do vázka dostal a cca po měsíci používání i celkem bez potíží.
Obsluha patních opěrek je dobrá, jen jdou trochu ztuha otáčet. Proto je dobré je otáčet horní stranou hole, košíčkem to moc nejde. Další věcí je zapamatovat si, že nižší opěrka je ta víc vzadu.
Teď už asi můžu přejít k samotnému testu vázání. Toto vázání jsem měl namontované na lyžích Armada Norwalk 189 cm. S tímto setem jsem najezdil a nachodil asi 20 dní. Opravdu jsem se hodně snažil, aby mi vázání při dopadu nebo při jízdě vyplo, ale za celou sezonu se mi to bohužel nepovedlo. Na druhou stranu, když jsem se vysekal, vázání z nohy šlo bez potíží. Měl jsem ho utažený na max. vypínací síly, což je 12din. Upřímně, co se týče bezpečnosti, proti přetržení vazu v koleni mi techový systém přijde lepší než běžné bezpečnostní vázání (ale chápu, že většina z vás mi to nebude věřit).

V předchozích sezonách jsem používal buď Markera Duke nebo Diamir Freeride Plus. U Duka jsem vždy vyviklal čep, který zajišťuje chůzi a u Diamiru ohnul špičku. U Onyxe se mi nic zničit nepodařilo. Upřímně, co se týče chůze do kopce, je asi každému jasné, že rozdíl cca 1200 gramů mezi Dukem a Onyxem je obrovský. Mně každopádně váhový rozdíl přišel mnohem markantnější ve sjezdu, což je zvláštní, ale je to tak. Člověk se při jízdě mnohem méně unaví, skoky jsou o mnoho snazší. Celkově mi přišlo vázání mnohem tužší. Lyže jde do oblouku mnohem snáz, než třeba s Dukem. To mají na svědomí přední čelisti, které nedovolují botě hnout se ani o milimetr při naklopení lyže na hranu.



Bohužel s touto konstrukcí, jak jsem již naznačil tak se přenáší takřka veškerá energii lyžaře na lyži při oblouku na špičku vázání. To má za následek mnohem větší zatížení na šrouby ve špičce vázání, než u normálního bezpečnostního vázání. Zkrátka hrozí vytržení špičky, zvlášť u širokých lyží, kde jsou páky ještě mnohem větší (tento problém mají všechna techová vázání, ne jen Onyx). Aby se předešlo vytržení vázání, je určitě dobré nechat si lyže odborně namontovat. A v případě, že lyže budou bez titanových plátů a budou širší než cca 105mm ve středu lyže, je dobré vázání namontovat na speciální epoxid, kterým se lepí šrouby při montáži telemarkových vázání, kde je tento problém ještě mnohem větší.   


A závěr? Já osobně se po loňské zkušenosti s Onyxem už nikdy k rámovému vázání nevrátím! Když se podívám, jak po sezoně vypadá a že jsem ho nešetřil, nikde žádná vůle a vypadá prakticky jako novej. Proti konkurenčním techovým vázáním je o něco málo těžší, ale ten komfort přepínání paty na chůzi bez sundání lyže to hravě smázne. Dále by určitě neměl, odradil jeho vzhled. Jak už jsem psal na začátku – příliš mnoho plastu – ale nic se neurvalo. Každopádně abych jen nechválil, tu špičku, kterou člověk musí při zacvakávání se do vázání pořád držet, tu vývojářům v G3 neodpustím – ale to je asi tak jediný. Musím říct, že na to, že je to jejich první techové vázání, tak se povedlo na výbornou.

Závěrem mé video z loňské vydařené sezony http://vimeo.com/73972590

Napsal: Ondra Čenda Pekárek

čtvrtek 17. října 2013

Letní Rakousko

V létě jsme si já a pár mých kamarádů řekli, že bychom si mohli zajet do Rakouska na vodu. Na mapě jsme si našli přítoky řeky Isel a rozhodli jsme se je prozkoumat. Netrvalo dlouho a po dvou týdnech jsme v ryze pánském složení vyrazili. A co z toho vzniklo, na to se podívejte zde:

úterý 10. září 2013

Vodácké boty - Astral Brewer


Všechno musí být sladěno v jedné barvě, to je základ!

Když mě letos na jaře opustily moje zánovní botičky Teva, strávil jsem rozhodně nemalou dobu přemýšlením nad tím, jaká obuv by byla ta nejvhodnější. V podstatě připadali v úvahu tři možnosti. Opět zvolit značku Teva, která u mě ale poslední dobou úplně nevzbuzuje důvěru. Druhá možnost byla značka Five-ten, která má boty s hodně dobrými podrážkami držící téměř na všem. Poslední možnost pro mě byla bota od značky Astral, která je známá hlavně jako tvůrce dokonalých vodáckých vest.

Botičky jako luxusní doplněk ke krásně vestě Astral Green jacket
Nakonec se celý proces dost rychle zúžil na souboj bot Five-ten a těch od Astralu. Five-ten dlouho vedly, protože jejich boty jsou pěkně vysoké nad kotník a navíc celkově trochu víc ověřené. Bohužel těsně před jejich koupí jsem přišel na jednu dost podstatnou věc a tou je to, že se boty hodně srážejí i při častém používání (vysychání na sluníčku jim nesvědčí) a navíc jsou boty po necelém roce používání na odpis (trhají se švy, atd).

Astral Brewer v modrém barevném provedení


Podrážka z gumy Stealth
Zvolil jsem tedy botičky Astral Brewer ve velikosti 9.5, modré barvy, které mně hlavně přesvědčily díky skvělé podrážce z gumy Stealth držející na všem mokrém i suchém (http://www.astraldesigns.com/products/brewer.php). Po obdržení zásilky jsem byl dost překvapen, jak jsou boty lehké a hodně dobře vypadající. Spíš vypadají jako nějaké stylové boty do města a ne jako klasická vodácká bota, to je ale vlastně pouze bonus.

Odtokové kanály po bocích boty
Teď tedy něco k samotným botám. Musím říct, že jsem na nich nenašel žádnou podstatnou věc, která by mě znepříjemnovala život. Přes léto jsem měl tyto boty na sobě doslova každý den a i po tom všem vypadají skvěle. Jediné co je poznat, je trochu ošoupaná část podrážky, s čím jsem ale počítal, protože guma Stealth je měkká. Je to ale v  podstatě daň za to, že boty opravdu skvělé drží a nekloužou. Na botách kromě toho není niz závadného, švy drží skvěle, očka pro tkaničky také zůstávají na svém místě a tenký materiál ze síťoviny také drží. Samozřejmé je mírné ošoupání materiálu jako třeba u mě od písku, ale ani barva se po 3 měsících na sluníčku vlastně nehnula.

Podrážka vypadá stále dobře i po 3 měsících každodenního  nošení 
Botičky jsou to opravdu krásně, hlavně tkaničky...
Co mě ale kromě samotné podrážky na botách hodně baví je jich lehkost a to jak strasně dobře vysychají. Vždycky mě totiž na všech možných botách hodně stvalo, jak je bota po namočení težká a hlavně potom špatně vysychá a po čase zrovna extra nevoní. Astral Brewer jsou z materiálu Condrura a lehké sítoviny na některých částech boty. Dalším důležitým prvkem je nespočet odtokových kanálů, přičemž jsou dva na každém boku boty a potom jeden velký v oblasti paty, takže ani případný písek se v botě úplně neusazuje. To vše dělá z Brewera rychle vysychající botu.

Bota je z materiálu Condura a také z lehkého sítového materiálu AirMesh
Odtokový kanál v zadní části boty

Co se mi potom také na botách hodně libí je vnitřní materiál. V botě není žádná vložka (například Teva vložky mě pořád někam pod nohou jezdily), pouze takový příjemný materiál, který neklouže a drží tak nohu v botě pěkně na jednom místě. Na patě je poté bota opatřena trochou měkčího semišového materiálu, aby si kajakář neudělal při delším nošení třeba půchýře.

Vnitřní "vložka" boty a měkčí materiál vzadu na patě

Těd ještě jedna drobná věc, každý pár bot je dodáván s dvěmi páry tkaniček v různé barvě, takže si každý může měnit styl bot jak se mu zlíbí. Prostě fakt pecka.

Já byl nakonec z bot tak nadšen, že jsem ještě před koncem léta zakoupil druhý pár o kousek větších botek, tak abych se do nich vešel i s neoprenovými ponožkami či v suchém obleku, protože pádlování na podrzim v Evropě to opravdu potřebuje. Pro druhý pár jsem zvolil zeleno-šedou kombinaci.

Velikosti bot sedí na výbornou. Normálně nosím velikost zhruba 9  a pro trochu větší vodáckou botu jsem zvolil velikost 10.

Posledním slovem asi je to, že tyhle boty každému doporučiji, je to lehčí bota, která zvládá ale úplně všechno, co vodák potřebuje. Jediné co mě trochu mrzí, že bota nezakrývá kotníky a nechrání je tak. Naštěstí nyní Astral pomyslel i na to a tento měsíc by se do světa měli podívat boty s názvem Rassler, které budou již pěkně vyšší.
Botičky Astral Rassler


http://www.boatpark.cz/vodacke-boty-astral-rassler-z1596/

s pozdravem a velký díky firmě Boatpark za dlouhodobou podporu.
Matěj Holub